Dámská móda

  • střih a složení ženského i mužského oděvu vycházel z barokních tradic, zhotovoval se však z lehkých hedvábných tkanin pastelových barev
  • pro toto období je typická zdobnost, dekorativnost a hravost
  • rokoková móda je součástí životního stylu aristokracie
  • oděv se stává uměleckým dílem plným detailů - někdy půvabných, jindy bizarních - vždy však zvyšující dekorativnost
  • tento styl se šíří z Francie, ze dvora krále Ludvíka XVI., po celé Evropě

 

  • živůtek s hlubokým výstřihem a úzkými rukávy, které byly zdobeny kaskádou krajek a prýmků, drobný živůtek tvořil kontrast proti mohutné sukni
  • nejtypičtějším znakem je kopulovitá sukně krinolína, tento podpěrný systém tvořilo 5 obručí, které se směrem nahoru zmenšovaly a byly spojeny voskovým plátnem, sukni tvořily celé kaskády krajek, stuh, kokard, ..., ozdobných květin
  • ženskou postavu modeloval do charakteristické rokokové siluety kromě krinolíny ještě korzet
  • základní forma dámských oděvů, sestávajících z vpředu otevřených vypasovaných šatů a spodní sukně, se nezměnila a také náprsenka vkládaná vpředu do živůtku si podržela svůj trojúhelníkový tvar
  • módní záležitostí se stalo bohaté zdobení punčoch, protože chůze odhalila nohu ke kotníku
  • vysoké účesy, vosí pas, rukavice, šperky

 

  • estetickým vyjádřením ženské krásy zůstal kontrast mezi útlým pasem, formovaným korzetem a ohromnou širokou sukní podpíranou zespodu konstrukcí s obručemi, kterou ve Francii nazývali krinolína
  • zhotovovala se z rybích kostic, ocelových tyček, žíní i pogumovaného plátna a formovala se do podoby koše, kalicha, kupole a oválů, krinolína přetrvala řadu desetiletí, během nichž prodělala drobné proměny
  • největších rozměrů dosáhla ve 40. - 70. letech, kolem r. 1750 se rozšířila do bočních stran tak, že šlo projít dveřmi jen bokem, v 60. letech se přidávaly na boky polštáře tak vysoké, že o ně bylo možno opřít lokty, nosily se hlavně při
  • oficiálních příležitostech, běžně se oblékaly menší denní krinolíny, které se zhotovovaly z lacinějších materiálů
  • vlastní krinolína byla členěna jednou nebo několika vrchními sukněmi často nestejné délky, sukně vrchních šatů byla vpředu po celé délce
  • rozstřižena a odhalovala spodní sukni z odlišného materiálu i vzoru

 

  • V ženském oděvu přichází do módy kabátek mužského typu, vlastně zkrácený frak zvaný karako (fr. caraco také redingote), je vypasovaný, s prodlouženými někdy i vyztuženými šosy či se sklady na zádech.
  • Velká dekoltáž redingotu je vyplněna jemným šátkem, fiží, které má mnohé podoby. Vzniká tak jakási výplň na prsou, která je výrazně vyklenutá a označuje se jako falešné poprsí.
  • Postupně se pro denní nošení zmenšuje objem sukně a z Anglie se šíří móda sukně vyztužené polštářkem, nazývaným pad. Vzniká tak společně se zvýrazněným fiží esovitá linie v historii odívání.
  • součástí šatů byl živůtek, který odhaloval šíji, jeho tvar byl oválný nebo čtvercový, lehce zahalený krajkovým trojcípým šátkem a krajkovou pelerínou
  • živůtek se zužoval do „vosího pasu“, který měl na povrhu krajky, mašle, stuhy, ale uvnitř tvrdé kostice
  • Rozšířilo se pohodlnější domácí oblečení nošené také při procházkách a v kruhu rodiny, pro tento účel se ujal dvoudílný typ šatů, který tvořila spodní sukně a kabátek.

 

 
                                                                              

 

 

 

 

 

 

 

 

Copyright © 2010 - 2017 TextilForum.cz

Eshop vytvořil Webový servis